Hlavní stránka

Expozici v památníku navštívila Karen Tylová, dcera příslušníka čs. zahraničního letectva RAF Karla Marka, rodáka z Kolína, který žil v Meziboří. Paní Karen přijela z Prahy a do Mostu ji doprovázela kamarádka a kapelník Pavel Mach z Litvínova, kde den předtím absolvovala besedu v Klubu 49 s členy Klubu přátel historie Litvínovska.

V expozici se jí moc líbilo. S Edvardem D. Benešem a Karlem Otto Novákem si povídala o jejím otci, o mamince a o sourozencích. A také o sobě a o tom, čím jejich rodina po únoru 1948 musela projít. Na závěr se zapsala do návštěvní knihy a slíbila, že až přijede syn z Anglie, nebo její sourozenci, kteří žijí v zahraničí, do expozice se určitě vrátí.

Paní Karen Tylová se zapisuje do návštěvní knihy expozice

Karel Marek
se narodil se 25. února 1909 v Kolíně. Vystudoval medicínu a poté se věnoval praxi ve svém oboru, byl dentistou. Kromě zubařiny jej však lákala také letadla, a tak nebylo divu, že se brzy stal členem Masarykovy letecké ligy, kde absolvoval výcvik a sportovně létal, zejména na větroních.

V rámci své vojenské služby se přihlásil k letectvu a chtěl se stát pilotem - stíhačem. Ještě před okupací Československa hitlerovským Německem stihl úspěšně absolvovat kurz leteckého pozorovatele.

Po obsazení Československa patřil k prvním, kteří odešli do zahraničního odboje vytvořit československé zahraniční vojsko. Doma nechal ženu a dvě děti a přešel hranice do Polska, kde byl již 25. dubna 1939 prezentován. Z Polska jeho další cesta vedla rovnou do velké Británie. Zde se nejdříve stal příslušníkem tvořící se čs. obrněné brigády, kde působil až do začátku února 1941. Poté přešel k čs. zahraničnímu letectvu.

Karel Marek na poválečném snímku

Zde byl přijat, jako dobrovolník do RAF a vykonával funkci zdravotníka - asistenta zubaře a byl přidělen k 310. čs. stíhací peruti. Od 7. března 1943 byl převelen k Čs. Depot, v jehož stavu byl až do konce války. Domů se vrátil s ostatními zahraničními letci v srpnu 1945.

Záhy po návratu do vlasti demobilizoval z armády a rozhodl se provozovat vlastní soukromou zubní ordinaci v Klánovicích u Prahy, kde se s rodinou usadil. Do vybavení investoval veškeré své peníze a začátkem roku 1948 zahájil svou vytouženou praxi. Bohužel ne nadlouho. Komunistický únor 1948 udělal všem jeho plánům konec. V roce 1950 se zubní ordinací končí, protože mu byla zabavena státem a znárodněna. Karel Marek, v té době již otec čtyř dětí, zůstal bez práce a bez prostředků.

Měl jako všichni bývalí Zápaďáci s vládnoucím komunistickým režimem problémy a marně se snažil sehnat práci. Až se mu to podařilo a Avii Letňany, kde našel mizerně placené místo asistenta laboranta. Jenže perzekuce pokračovaly. Vedení podniku a nadřízení mu neustále předhazovali, že jeho přítomnost je nežádoucí, uvítal tedy možnost být zaměstnán jako zubař v malém městečku Meziboří na Mostecku, kam se s rodinou přestěhoval v roce 1962. Zde žil až do 20. června 1968, kdy jej při procházce v okolí Meziboří postihl infarkt, kterému podlehl.

Karel Marek za svou válečnou činnost obdržel Čs. medaili Za chrabrost, Čs. medaili Za zásluhy II. stupně, Čs. pamětní medaili Západ, Star 1939 - 45, Defence Medal a War Medal.

 Karel Marek v Anglii